Když
jsme se v zimě na Silvestra začali již skoro tradičně bavit o plánech na letní
dovolenou, ani ve snu mě nenapadlo, že se letošní letní dovolená posune až na
prosinec. Během jara postupně vykrystalizovaly dvě varianty - buď po 7 letech
návrat na místo činu do jihovýchodní Asie (Thajsko, Kambodža, Vietnam) a nebo
dávný cestovatelský cíl - Nový Zéland. Nakonec zvítězila jižní polokoule a od
léta jsme začali pomalu spřádat plány...
Tedy, ne že bychom to s přípravami nějak přeháněli - v srpnu jsme
koupili letenky s Korean Air (nejpřímější let jaký je jen možný rovnou z
Prahy a s mezipřistáním pouze v Soulu), objednali auto (nějakou jetou
čtyřkolku), v září pak dokoupili chybějící vybavení (ano, tentokrát už budeme
mít karimatku dokonce každý svojí vlastní :) - batohy, spacák a další stan.
Děcka dostaly hned 1. září ultimátum, že musí ve škole zabrat tentokrát už od
začátku, aby nám usnadnily vyjednávání s pány řediteli všech 3 jejich škol o
extra uvolnění před vánoci - 3 týdny prázdnin navíc snad za trochu té námahy
stojí!
Dnes zbývají necelé 4 týdny do odletu - připravujeme přibližný itinerář plus
mínus 2-3 dny podobně jako jsme měli před třemi lety ve státech. Počítáme s
tím, že budeme trávit většinu času zase po kempech, rád bych, kdyby se nám
podařilo tak jednou týdně dát i nějaký přechod s přenocováním na
treku. Doma si mě dobírají, když říkám, že jedeme "na
lehko" a že každý ať si s sebou vezme kolik se mu bude chtít vláčet měsíc
v batohu :). No, ono se do auta něco navíc vejde, tohle je spíš taková
prevence proti zbytečné zátěži.
Když to vše vyjde podle plánu, budeme také po Thajsku v roce 2005
teprve druhé vánoce mimo domov. I to bude změna - Linda už zjišťuje, jestli na
Zélandu taky chodí Ježíšek, tak to budeme muset nějak vymyslet. No a zpáteční
letenku máme přímo na Silvestra z Aucklandu do Soulu, takže možná zažijeme na
Nový rok cimrmanovské: "Navrhuji sníst psy :)". To je ale ještě
daleko.
Teď si začínáme zpívat s Miro Žbiro - "už len 22
dní a tak nezabudni čas sa krátí...."