Vůbec nám nepřipadá, že je
tu dneska už zase konec dalšího roku!
Logicky jsme ráno
nemohli trochu dospat, od čtyř jsme se převalovali ze strany na stranu a tak v šest
jsme začali balit, abychom v sedm vypadli směr půjčovna (vlastně vracovna)
aut a pak letiště. Spali jsme ještě ve spacákách, které musí přijít až úplně dospod
bagáže, takže to v té malé „cimře“ vypadalo po ránu jako někde ve skladu
Armády Spásy.
Jako vždycky se to
tam ale všechno zase nějak poskládalo. V devět jsme už seděli po „check-inu“
v letištní hale a čekali, až se bleděmodré korejské jumbo vznese směr Seoul.
Auckland se s námi rozloučil slunečným dnem a krásnými 26 stupni. Chvíli jsme
ještě kopírovali západní stranu severního ostrova s jeho písčitými plážemi
mezi pobřežními skalisky a pak už dalších 10 hodin byly pod námi jen nekonečné vody
Pacifiku.
Těch celkem jedenáct
a půl hodiny jsem přežil čtením (Moc přítomného okamžiku od Tolleho – fakt dobrý!),
shlédnutím asi tří filmů (mimo jiné i o Stevu Jobsovi, což je pro změnu hodně „béčkové
movie“), sledováním mapy (voda, samá voda…) a hraním šachů s Matějem.
Seoul nás přivítal
teplotou na nule. Bylo na čase zalovit v batohu a vytáhnout nějaké mikiny
a bundy. I původní plán vyrazit po přistání ještě do večerního Seoulu vzal brzo
za své. Jednak je to aspoň hodina cesty, a hlavně - cestovní únava prostě
zvítězila. A tak trávíme silvestrovskou noc v tranzitním hotelu Hyatt
Regency.
Jakýkoliv hotel by
po měsíci na karimatkách působil trochu nepatřičně nóbl, natož místní pětihvězda
Hyatt. Teda spíš asi my v něm J, ale podobných „týpků“
je tu docela dost. Dali jsme si společně dobrou večeři – ochutnali i pár
korejských dobrot a hlavně jsme Lindě vysvětlili, že už fakt nemusí jíst
rukama, a že je čas pomalu si zase zvykat, jak se drží příbor.
Děcka si užívají,
že mají samostatný hotelový pokoj, a tak jsem jen Matějovi vysvětlil, že i když
je ten Silvestr, obsah minibaru by měl přesto zůstat nedotčen. My s Klárou
trávíme večer sledováním v různých televizích, jak světem postupují novoroční
oslavy…. První byl na řadě Auckland, po něm přišel ohňostroj na Harbour bridge
v Sydney, za chvíli se bude slavit v Tokyu. Pak už jsme na řadě my tady v Seoulu
no a za 8 hodin i vy všichni doma, v Praze, v Podolí, v lékárně….
Tak AHOOOJ z cest
zase někdy příště!
