24. 6. 2010

#22 – Nahlédnutí pod nevěstin závoj


Musím hned zkraje uvést na pravou míru, že voyaérství, kterému jsme se dnes věnovali, bylo výlučně a zcela počestného rázu. Nevěstin závoj aneb Bridal Veil Fall je 93 metrů vysoký vodopád, nejvyšší v Coloradu, který se tyčí nad údolím na jížním konci Telluride. Cesta k němu nám zabrala asi hodinu a půl docela intenzivního stoupání – jednak proto, že jsme vyrazili v jednu hodinu po poledni, kdy teploměr ukazoval přes 30 stupňů Celsia, dále proto, že se přece jen pohybujeme ve výškách nad 3200 metrů a pak také proto, že na půldruhé míli jsme nasbírali aspoň 300 výškových metrů.

Odměnou byla osvěžující sprška pod vodopádem a pohled na padající medvědí potok – Bear Creek přes vysokou skalní hranu. Na hraně nad vodopádem stojí dům, symbol Telluride, sloužící patrně jako turistická chata. K ní jsme se ale nedostali, to bylo nad naše dnešní síly. Až nahoru vedla velmi kamenitá rozbitá silnička pro 4WD, všude kolem se povalovaly zrezivělé pozůstatky někdejších těžařských aktivit – ocelová lana, potrubí, zbytky lanovek na dřevěných sloupech – tipoval bych, že tam leží minimálně 90-100 let.

Včerejší přejezd do Telluride po San Juan Skyway nabízel stejně kýčovité pohledy na okolní kopce jako po dva předchozí dny. Telluride samotné jsou dva rozdílné světy v jednom – na jedné straně ospalé historické městečko v údolí Bear Creek, které se postupně proměňuje a probouzí k novému, nikoliv hornickému, ale již výhradě turistickému životu. Na straně druhé je pak Mountain Village, luxusní lyžařské středisko o nějakých 300 metrů výše a asi 2 míle před vjezdem do města samotného. Jedná se komplex apartmánů, hotelů a asi i individuálních letovisek postavené maximálně před deseti lety. Zaujal mě vcelku slušný vkus staveb – vše kombinace dřeva a přírodního kamene, budovy roztroušeny v krajině, takže nepůsobily přehuštěně na malém prostoru.

Veškerá infrastruktura včetně umělých jezírek, kde probíhala výuka na kajacích, bikových stezek nebo golfového hřiště, které se táhlo nahoru a dolů celým resortem a v zimě funguje jako běžecký lyžařský areál. Apartmány a hotely vypadaly velmi snobsky - ne nadarmo patří Telluride spolu s Aspenem a Snowmass k třem nejšpičkovějším střediskům v USA. ZA vrchol zhýralosti a rozmaru považuji whirpooly skoro na každém hotelovém balkoně. Nejzajímavější však bylo, že vytíženost celého střediska byla nyní uprostřed léta určitě pod 10%, takže působilo přes den i večer tak trochu jako město duchů. Prázdné bary, restaurace, obchody, nikdo na tenisových kurtech ani na golfovém hřišti...

Obě části města spojují dvě gondoly vedoucí přes hřeben hor, kde naberou přes 300m převýšení. Telluride je jediné místo ve státech, kde se gondola používá jako prostředek městské veřejné přepravy dokonce celý rok zdarma od 7h ráno až do půlnoci. Navíc každá druhá kabinka vozí zadarmo nahoru (možná také dolu :) i horská kola. To mi přijde na evropské poměry jako jen těžko uvěřitelný standard.

Strávili jsme dvě noci v Town park campground, a jak název napovídá byla to kombinace velmi udržovaného městského parku (hřiště na baseball, basket, fotbal, tenis, bazén, skateboard park) na jížním okraji města těsně pod nástupy na horské trasy a relativně divokého kempu v těsné blízkosti řeky. Večer jsme se kochali výhledy na horské štíty obarvené zapadajícím sluncem a v noci a ráno jsme klepali strašnou kosu. V šest jsem radši vstal a začal pobíhat po kempu než se dál trápit ve spacáku – možná je to tím, že na mě zbyl ten nejhorší, kterému říkáme „průsvitka“. Bylo určitě pod nulou, protože na tenisových kurtech byly kaluže a v nich zamrzlá voda.

Dnešní dopoledne jsme nejdříve vyrazili autem k Pstružímu jezeru. Trout lake leží asi 20 mil na západ poměrně vysoko v kopcích (3600m) na horské silnici do Cortez. Udělali jsrme malý okruh pěšky jako zahřátí pro následný odpolední výšlap k vodopádům, po cestě jsme zastavovali na panoramatické výhledy na „souhoří“ kolem Mount Wilson, jedné ze 13-ti čtrnáctitisícovek v okolí Telluride (celkem je jich v Rocky Mountains 53).

A zítra ráno, pokud nezmrznem, čeká nás obligátní bourání stanů a směr Black Canyon National Park.