12. 6. 2010

#11 – Sestup do Grand Canyonu...


To, že bychom dnes stihli východ slunce v 5:11 ráno nad kaňonem byla od samého počátku jen moje utopie. Když se zbytek po osmé ranní vysoukal ze spacáků, mohli jsme v klidu sbalit stany, protože po ranní rose už v tu dobu nebylo ani památky.
Vyrazili jsem k Bright Angel Lodge a začali v 9h sestupovat dolů do kaňonu stejnojmennou stezkou. Cílem vzhledem k Lindě bylo slézt dolů nějakých 350 výškových metrů. Stezka se klikatila podél stěny kaňonu a proti nám už vystupovali ti, co patrně bivakovali dole u Colorado river. Potkali jsme také karavanu mul, která vyvážela náklad z údolí zpět nahoru.

Během tříhodinového sešlapu a výšlapu jsme mohli pozorovat pár kalifornských kondorů, kteří mají rozpětí křídel až 9 stop. Nádherný pohled! Kromě mnoha různých ještěrek, veverek a ptáků stojí za zmínku bighorn sheep - ovce, které nedělá problém zdolávat skoro horolezecké terény. Kupodivu bez jakéhokoliv jištění :).
V poledne jsme dali rychlý oběd u centra národního parku, kde jsem se napíchl na Wi-Fi a poslal pár informací do světa. Ještě jsem se stihl dovědět, že v parku Grand Canyon pracuje 500 rangerů. Fakt je, že park je obrovský, ale to číslo mě stejně překvapilo.

Vydali jsme se k východnímu vstupu do parku v Desert View, cestou zastavili na několika vyhlídkách na kaňon a opustili park definitivně směr Zion NP. Čekala nás cesta opět přes 100 mil. Projížděli jsme kmenová území indiánů Navajo – pustou nehostinnou krajinu plnou kaňonů a skalisek. Drželi jsme se pořád ve výšce přes 5000 stop nad mořem.

Dojeli jsme po 2 hodinách do městečka Page, které bylo založeno teprve v roce 1957. Přejeli jsme Navajo bridge přes údolí řeky Colorado a zastavili hned 100m za ním u Glen Canyon Dam – přehrady z roku 1959, velikostí srovnatelné s Hoover Dam u Las Vegas. Tato kontroverzní stavba byla dokončena i přes protesty ekologických aktivistů v roce 1963 a dala vzniknout 227 km dlouhému jezeru Lake Powell. To zatopilo někdejší kaňon Colorada a jeho čtyř přítoků a umožnilo vznik nádrže, která slouží převážně k rekreačním účelům. Zejména vícedenní pronájmy housebootů jsou populární, kdy s mapou v ruce lze projíždět mnohakilometrové kaňony mezi pustými skalami. Jezero je velmi hluboké, místy několik stovek metrů a jeho napuštění trvalo neuvěřitelných 17 let! S napuštěním tak navždy zmizely mnohé skalní nástěnné kresby Pueblanských předků a řada dalších památek.

Page nás k přenocování nezaujalo a tak jsme přejeli hranici Arizony a Utahu a pokračovali dalších zhruba 70 mil do městečka Kanab. Zakotvili jsme v prvním Crazyhorse campu, který jako by vypadl z kulis filmu o divokém západu. K našemu překvapení však za 18 dolarů nabídl i sprchy (první kemp s teplou vodou:) a, světe div se, i Wi-Fi dokonce ve stanu. A tak teď ležím ve spacáku, na stan bubnuje déšť a já píšu tyhle řádky. To jsou ty paradoxy 21. století.