Ráno jsem si uvědomil, že stále nové a nové zážitky přebíjejí každý den ty staré a vymazávají je skoro nevratně z mé omezené paměti. Jen matně jsem už vzpomínal, kde že jsme byli před třemi týdny, kudy jsme chodili a co jsme viděli. Dnešek patřil snad k nejkrásnějším dnům vůbec a to i přesto, že stáhnuté žaluzie v motelovém pokoji udrželi ostatní ve spánku až skoro do oběda, takže jsme vyráželi až po desáté :).
Jak jsem už zmínil několik dní dozadu, pohoří Grand Teton se tyčí z roviny Jackson Hole Valley o nějakých 2000m výše a jeho zasněžené vrcholy ve výšce nad 4000m v kombinaci s úchvatně modrými hladinami jezer vytvářejí ideální podmínky pro místy až velmi kýčovité fotografie. Posuďte vlastně sami v posledním albu, kde vrcholy grand, Middle a South Teton jsou zachyceny snad na padesát různých způsobů.
Grand Teton vznikl údajně před 10 milióny let zemětřesením, kdy došlo k mohutnému vertikálnímu posunu dvou desek – hory se vyzdvihly do výšky zatímco údolí se ještě hlouběji propadlo. Před 2 milióny lety pak masivní ledovec o tloušce přes jeden kilometr se posunoval opakovaně na jih z Yellowstone a z hor postupně zaplňoval údolí erozí rozrušenými skalními bloky. Síla ledu následně v kombinaci s erozí vytvořila za miliony let současnou jedinečnou podívanou.
Vjeli jsme do parku od jihu přes Granite Canyon Entrance station po Moose Wilson Road. Někde u Taggart lake byla úzká silnice poprvé trochu ucpaná, protože skoro všechna auta stavěla s cílem vyfotografovat mohutného moose (losa?), který se brodil v mělčinách Lake Creek.
Pokračovali jsme dál a po pár mílích dál někde u Lupine Meadows se silnice ucpala podruhé. Necelých 50 metrů od silnice si to v louce vykračoval pořádný medvěd. Nebyl to Grizzly ale Black Bear, přestože byl celý hnědý. Lidí si vůbec nevšímal, zajímalo ho jen hledání potravy. Na druhé straně silnice se mezitím proháněl osamělý kojot.
Oblast Tetonu a Yellowstone je vůbec velmi bohatá na zvířenu. Kromě již zmíněných se tu vyskytují početné kolonie vlků, horských lvů, sobů a losů. Pro lidi nejnebezpečnější je určitě případné setkání s Grizzlym a na některé stezky rangeři doporučovali vycházet pouze se sprejem proti medvědům. Nevím jak to funguje, nás se to netýkalo...
My jsme totiž vyrazili na skoro 12 kilometrový okruh kolem jezera Jenny Lake. Udělali jsme si tím asi vzdálenostní rekord celé cesty a smekám před Lindou, jak to dobře zvládla. Přece jenom jsme už pátý týden kontinuálně pořád přes 2000 metrů nad mořem. Kráčeli jsme po směru hodinových ručiček po stezce mezi jezerem a zvedajícími se kopci, z nichž nejvyšší byl ten opravdu nejvyšší - Grand Teton. Přes jezero jezdí (bohužel) také shuttle boat, a tak u Hidden Falls a vstupu do Cascade Canyon nás z poklidné tůry na chvíli vyrušily skupinky svátečních turistů, kteří se přijeli podívat na vodopád lodí.
Po chvíli jsme jim zmizeli a pokračovali po břehu až ke String Lake, kde se dalo přes most dostat na druhou stranu řeky spojující obě jezera. Dostali jsme se tím i ze stínu na slunce a přes hladinu Jenny lake jsem pak cestou zpět „práskal“ jednu fotku za druhou... nějak jsem dnes nemohl odolat.
12 km jsme dali i s Lindou za něco málo přes tři hodiny a v pozdním odpoledni jsme pokračovali dál na severovýchod přes hráz jezera Jackson až do Colter Bay Village. Našli jsme kemp, který má meuvěřitelných 250 stanovacích míst, ale rozprostřených na takové ploše, že v okruhu 50m od našeho místa nikdo není. Naprosté soukromí mezi stromy a remízky. Jsou zde již zase všude kovové boxy na úschovu potravin před medvědy, a tak večer všechno vynosíme pro jistotu z auta a ze stanu do bezpečí.
Zbytek dne jsme vyplnili sledováním filmu o životě vlků v místním návštěvnickém středisku a pak už jen obligátní partičkou karet. A zítra směr Yellowstone...
Žádné komentáře:
Okomentovat