Znáte to taky. Občas naleznete místo, které není opěvované ve všech průvodcích a příručkách, ale přesto vás zaujme svojí neopakovatelnou atmosférou. Něco podobného se dnes přihodilo nám, když jsme ráno (bylo o celých 30 stupňů Fahrenheita více než včera!) opustili Cody a zamířili po 120 West k Sir Joseph Scenic Byway. Po pár mílích jsme začali stoupat úchvatnou horskou scenérií, krajinou, kterou nerušil kromě silnice jediný zásah lidské ruky. Jen zřídka jsme potkávali nějaká auta a v našem směru se pohybovalo pár stejných cestovatelů, s kterými jsme se pravidelně potkávali na všech výhledech do hlubokých údolí.
Přestože jsme měli v plánu dnes více než 250 mil až do hlavního města Montany Heleny, nešlo tu nádheru kolem jen tak profrčet bez zastavení. Hlavně když jsme pak odbočili na vyhlídkovou silnici 212, tak zvanou Beartooth Scenic Byway, ocitli jsme se rázem v oblasti velmi podobné rakouské Solné komořeu Salzburgu. Projeli jsme v minulých týdnech velký kus Skalistých hor, ale až tady jsme měli pocit, že stoupéme opravdu na střechu světa. Uzoučké silničky, neuvěřitelně se klikatící skalními masivy a hlavně trvale zasněžené vrcholy hor, deítky jezer a jezírek, rozlehlá sněhová pole. Silnice si i teď v červenci místy prorážela cestu více než dvoumetrovou vyfrézovanou hradbou sněhu.
Překonali jsme Beartooth Pass (3300m), rozloučili se s Wyomingem a začali pomalu klesat do zelených luk Montany. Montana se jmenuje také naše hospoda ve Čtyřkolech, a tak jsme se cítili skoro jak doma. Snad tady mají taky jen samé příjemné hostinské :).
Jako první nás přivítalo městečko Red Lodge, které za svůj název vděčí patrně skoro výhradně červeným cihlovým domům na jediné hlavní ulici postavených ve starém anglikánském stylu. Po zavření jediného dolu hrozilo městečku vymazání z mapy, zachránila ho v roce 1924 právě zahájená výstavba vyhlídkové silnice, po které jsme do města přijeli. Dnes je 6 mil od města výborné lyžařské středisko, a tak má město o svou budoucnost postaráno.
Další desítky mil montanskou „švýcarskou“ krajinou, mě přivedly k zamyšlení a nepochopení, proč v takové nádherné zeleni plné lesů, vod a strání žije pouhopouhý milión obyvatel, byť se jedná rozlohou o devátý největší americký stát. Kdo ví v čem je zakopaný pes...
Když jsme se dostali na Interstate 90 West, dal jsem cihlu na plyn na rychlost 75 mil za hodinu a nechal se odvézt až do Heleny, hlavního města Montany. Dnes ničím nezajímavé místo tak velikosti Benešova bylo historicky jedním z největších nalezišť zlata. V době zlaté horečky se ho zde vytěžilo za tehdy ohromujících 20 miliónů dolarů. Večer až se setmí proto vezmeme nářadí a vyrazíme taky zkusit štěstí. Třeba na nás něco zbylo...
Žádné komentáře:
Okomentovat