#4 – Směr pohoří High Sierra...

Konečně jsme se trochu vyspali. Anča s Matějem sice začali hrát v půl čtvrté ráno karty, ale když mě jejich hlasitá hra probudila, zahnal jsem je zpátky do spacáků a chrápali pak až do půl osmé. Vyrazili jsme ještě před devátou, takže jsme stany balili mokré. Ranger u výjezdu z kempu říkal, že medvědi chodí do kempu tak každou druhou noc. To mě překvapilo, přece jen jsem si myslel, že všechna ta opatření jsou spíš prevence, co kdyby...

Pokračovali jsme po Highway 41 směrem k jižním výjezdu z parku. Zastavili jsme na krátký výlet v místě zvaném Mariposa Grove, kde jsme absolvovali asi 3 míle dlouhý předkrm před návštěvou Sequoia National Park. I zde se vyskytovaly mohutné sekvoje, některé starší než 2700 let.

Pak už jsme svištěli z hor dolů a s klesající nadmořskou výškou výrazně stoupala teplota. Během hodiny jsme spadli z 6000 stop až na 500 přes Oakhurst jsme dorazili do Fresna, které se nachází v naprosté rovině, něco mezi prérií a polopuští. Cestou na jih se po naší levé ruce tyčily v dáli vrcholky Sierry Nevady, patrně také více než 14000 stop vysoký vrchol Mount Whitney, nejvyšší hora kontinentální části USA. Ve Fresně jsme se pokusili doplnit zásoby jídla, ale nějak se nám nepodařilo najít ten správný obchod – ještě to bude chtít nějaký čas než se zorientujeme – Target, Kohl's, JCPenney ani Home Depot nebyly to pravé ořechové :).

Jeli jsme tedy dál po 180 East směrem do Kings Canyon a to se ukázalo jako chyba, protože asi po 30 mílích jsme se museli kus vracet, abychom nakoupili jídlo a doplnili benzín. Myslel jsem, že větší srandu při nákupu benzínu než když jsem ho dokupoval v Thajsku u silnice v lahvích od kořalky nezažiju, ale to jsem se spletl. Nejdřív jsem si uvědomil, že nevím na co ten náš náklaďák vlastně jezdí, pak jsem také nevěděl, že nejdřív zaplatíte určitý obnos a teprve potom jdete natankovat. Nechtěli akceptovat ani jednu z našich tří karet, až čtvrtá se chytila. Nakonec jsem zajel ke stojanu a nádrž byla na druhé straně. Prostě jsem to tam trochu ucpal.

Za další hodinu jsme projeli krajem obrovských sadů broskvoní, meruněk, jahod, oliv a jen bůh ví čeho ještě všeho a nastoupali zpět do 6000 stop co jsme ráno sjeli. I teplota se vrátila zpět na přijatelných 60 Fahrenheita, zatímco ve Fresnu bylo po poledni 85. Klikatá silnice nás přivedla až do Grant Grove, centra Kings Canyon National Park. Oproti Yosemite jsme našli poloprázdný kemp uprostřed obrovských sekvojí a všude kolem nás bylo ještě spousta sněhových ploten. Zvládli jsem v podvečer ještě krátký okruh mezi obřími sekvojemi, z nich některé nesli jména po význačných amerických generálech, největší z nich se jmenoval General Grant tree.

Pak už jen oheň, gril, klobásky, karty a deratizace našich tří potomků ve studené vodě – nadlidské úsilí...